ZMĚNY, ZMĚNY, ZMĚNY...

Nejdřív bych vám všem chtěla poděkovat za tu spoustu krásných a milých komentářů, které mi tu necháváte. Všechny mě moc těší a jsem ráda, že ke mě tak často a rádi chodíte :o).

V úterý jsem to definitivně zalomila ve staré práci, kde jsem byla s přestávkou na mateřskou 10 let a jeden měsíc. A po víc jak dvaceti letech v soukromém sektoru jsem se vrátila do státního. Takže obrovská změna ve všem: v délce pracovní doby, v systému docházky atd atd. Prostě státní správa. Kdo tam pracuje, určitě ví, o čem je řeč :o).

Ale rozhodně si nestěžuju, tedy alespoň zatím :o) mám štěstí na kolegyni v kanceláři, která se mi snaží maximálně pomáhat a radit, což tedy bude ještě nějakou (dlouhou) dobu notně třeba, a hlavně na vedoucí, která je opravdu príma ženská.

Zatím jsem ve fázi klasického eléva, kdy se hrabu ve stozích několik měsíců starých papírů (takže spíš než na halenku je to na montérky) a třídím a zakládám a třídím a zakládám. Ale aspoň si to trošku oťukám a nenapáchám žádné (velké) škody :o).

Znatelně se mi změnila pracovní doba, z částečného úvazku jsme skočila do plného a to včetně tzv. úředních dnů, kdy je pondělí a středa do pěti. Naštěstí zapracoval můj milovaný synáček Vašíček, který se nabídl, že bude Meluzínku vyzvedávat ze školky. Velmi mě tím překvapil a dodatečně mu vysekávám obrovskou poklonu, protože jako třináctiletý puberťák má rozhodně jiné zájmy, než se starat každý den dvě hodiny o malou, navíc velmi paličatou ségru, na kterou když to přijde, nehne s ní ani pár volů.

Takže když to sečtu kolem a kolem, zatím to vypadá na obrovskou souhru dobrých až velmi dobrých náhod. Snad to vydrží. 

V úterý jsme s manžou také oslavili 14. výročí naší svatby... letí to, letí... a mě přibyla do sbírky další čarodějnice :o)

Je libo jedno čerstvé, zaručeně neotrávené jablíčko ;o)?

Když jsme ve čtvrtek ve velmi brzkých ranních hodinách pádili do školky (byli jsme tam první), stihla jsem si všimnout nádherně rozkvetlého stromu za naším domem. Ale, říkám si, něco je na něm takového nějakého zvláštního! No, aby ne! Je to růžová sakura a bílá třešeň v jednom! Těžko říct, jestli je to dílo šíleného zahradníka nebo si tak příroda zalaškovala sama. Každopádně je to krásný a rozhodně nevšední kousek, no mrkněte!

Ono je vůbec tady u nás v okolí nádherně zeleno, až se jeden diví, jak je to uprostřed té betonové džungle možné. Jsem za to ale moc ráda, ikdyž na trávník si díky nedisciplinovaným pejskařům děti naprosto netroufám pustit, bo si VŽDYCKY přinesou na botě aspoň jeden voňavý "suvenýr"...

A mám pro vás ještě jednu zapomenutou fotečku z naší návštěvy botanické zahrady v Troji. Když jsme scházeli od Faty Morgany dolů, k ZOO na autobus, v jedné ze zahrad mě zaujalo toto pojetí bota-nické zahrádky :o)