Tak vás všechny po delší době opět zdravím!
Nejdřív vám chci moc moc poděkovat za všechny ty krásné komentáře, které jste mi nechali pod minulým příspěvkem s pletenou tuničkou. Meluzínka mi seděla na klíně a musela jsem jí každý jednotlivý přečíst. Nemusím snad ani líčit, jak se dmula pýchou při každém z nich, který jí vychvaloval téměř až do nebe :o).
V neděli nám skončily jarní prázdniny, které byly letos vskutku těžce jarní. Celý týden jsme strávili na chalupě manželovy rodiny a sluníčko nás, až na pár malých výjimek, v podstatě neopustilo.
Byla radost vařit a péct v kuchyni zalité sluncem a nebát se otevřít si okno, aniž by jeden riskoval minimálně rýmu nebo, jako v mém případě, aspoň zánět dutin (ten se mi letos obzvlášť daří). No, pěkně to hřálo do zad!
Za oknem stále nádherně kvete brambořík (no, už minimálně od vánoc!)...
... a na skalce stále ještě přikryté chvojím už se také hlásí o slovo první odvážlivci.
Hned vedle skalky si to raší první letošní trs sněženek...
... se stejněm snaživými modřenci v pozadí. Jak jsem pozorovala u vás na blozích, máte už leckde sněženky možná i odkvetlé, ale v tomhle studeném údolíčku, kde stojí chalupa, je všechno trošku pomalejší a navíc nezaručené. O to máme potom větší radost z každého nového výhonku a kvítku.
Tady to vypadá na nějaký narcisek...
Sedmikrásky... ty snad ani nepřestaly kvést! Pořád je jich plný trávník, sice nejsou tak husté jako v teplejších obdobích, ale jsou tam v podstatě neustále.
A růže... takhle pěkně už raší! No, budem se modlit, aby nám to ledoví muži v květnu pěkně neomrazili... zdá se mi, že v posledních letech se jim to totiž nějak móc daří.
Kousek od chalupy je farma, kde chovají kravičky a jejich mléko prodávají přímo na místě, nepasterizované, jen silně chlazené na 2-3°C. A my si pro něj moc rádi jezdíme, protože to je obrovská mňamka. Vždycky nakoupíme tak 6 - 8 litrů, něco svaříme pro děti a zbytek vyzunknem my dospělí. Řeknu vám, že zpočátku jsem měla dost strach, přece jen je to poctivé, plnotučné mléko, a jak se říká, kdo maže, ten jede :o). Ale je to bez problémů, sice mažem, ale nejezdíme :o).
Meluzínka samozřejmě nejvíc času tráví u telátek. Majitelé farmy mají jako hlídače obrovského černobílého psa - fenku, a když měla vloni štěňátka, měla Meluzka jasno: jsou to kraví pejsci! Byli totiž nachlup stejně flekatí jako ty kravičky :o).
Héj, kam jdeš? Mně jsi ještě pod bradou nepodrbala!
Krásné počasí přímo svádělo k dlouhým procházkám po okolních loukách. Travička se sice ještě moc nezelená a louky jsou trošičku bahnité, přesto to byla nádhera.
I když malý lenoch občas uraženě stávkoval, když byl odmítnut a nevezen některým dospělákem na ramenou...
Při jedné procházce jsme se šli podívat na starý židovský hřbitov. Je obehnaný starou zdí ze skládaných kamenů, zřejmě sesbíraných po okolních polích. Žádná malta, nic takového, jen pěkně kousek po kousku, do každého otvoru jeden kámen či kamínek, aby to pěkně sedělo. Stará poctivá práce.
Hlavní brána byla zamčená, tak jsme to vzali starou boční brankou. Kdysi musela mít nad sebou nádherný klenutý oblouk. Bohužel z něho zbylo už jen žalostné torzo a branku museli vyztužit dřevěnou konstrukcí, aby se nezřítila úplně.
Tento židovský hřbitov se nachází kousek za Prahou. Je to kulturní památka a naštěstí není přiliš známý, takže tu turistu v podstatě nepotkáte. Díky tomu a díky péči místních je hřbitov stále v pěkném stavu.
Je tu spousta krásných, přes sto i více let starých náhrobků. Jsou moc pěkně zdobené, některé jsou popsané pouze hebrejsky, jiné hebrejsky i německy.
Náhrobky nejsou zničené, i když... přece jen se tu jeden najde. Bez ohledu na víru a náboženství, tohle mi hlava prostě nebere. Přijde mi to jako slabost toho nejhrubšího zrna.
Cestou domů nesmíme zapomenout zastavit se u stájí za lesem. Meluzínka je z koní přímo nemocná a kdyby to jen trošku šlo, už máme minimálně tohohle poníka nastěhovaného v paneláku.
A mrkev neneseš? Tak to s Tebou odmítám ztrácet čas...
A když se přece jen zatáhlo a mě se nechtělo ven, přišla na řadu klubíčka a háček. Zas se mi tu začínají hromadit resty (tentokrát je to jarní háčkovaná čepička s velkou kytkou pro kamarádčinu holčičku), které nějak nestíhám dokončovat :o). Nadarmo se neříká, že vdaná žena s malými dětmi a zaměstnáním na 8,5 hodiny denně pracuje na dvě, ne-li rovnou na tři směny, co, holky ;o)?
Pokud zrovna prázdninujete nebo se teprve chystáte, užijte se ti alespoň tak krásně, jako my. A pokud už to máte za sebou, doufám, že jste se měli ještě líp a budete mít na co v dobrém vzpomínat!
Díky za návštěvu a za odvahu, se kterou jste dočtli až sem, a budu se zase (doufám brzy) těšit nashle!
Pa, L.
